Brandejsův statek–historie

---

Převzato z www.historiesuchdola.cz

SUCHDOLSKÝ DVŮR (později nazýván Brandejsův statek)

V minulosti nejvýznamnější objekt v obci.

Objekt je od 3.5.1958 památkově chráněn. 31.12.1978 zapsán do státního seznamu kulturních památek. (Národní památkový ústav)

---

950-970 n.l.–pravděpodobné období založení dvora.

Akademik, doc. PhDr. Jaroslav Böhm (1901–1962), český archeolog.

„Je možno bezpečně určit, že dvůr, jako jádro pozdější obce,
byl založen v období 950-970 n. l.“

---

Kdy a kým založen, není známo.
V 10.století n.l. byl již dvorec v majetku Přemyslovců.

1045-1426
Majitelé dvora—Klášter panen benediktinek u sv. Jiří na Hradčanech.
Klášter dvůr mnohdy pronajímal.

První zmínky o dvorci

1226—Soudní zápis, kde je zmíněn svědek „testis Radlaus Zuchidol“.
1227—Listina Nejvyššího soudu.
Kněžna Anežka Přemyslovna, dcera Vladislava II., byla v té době abatyší svatojiřského kláštera.
Podala stížnost k nejvyššímu soudu na purkrabího v Levém Hradci – neoprávněné zacházení s obyvateli vsi. Soud jí dal za pravdu.

Obec tehdy zvaná Suchi dól.

První písemné záznamy

1233—Papežský dekret
Papež Řehoř IX. potvrzuje svatojiřskému klášteru všechny jeho statky v Čechách.
Zde je uveden i Suchdol jako „Suchidol“.

Papež Řehoř IX. v letech 1227-1241.
(Wikipedie).

Papežský dekret
Jméno dvora–detail
(Z panelu výstavy Historie Brandejsova statku.)

1310-1346
Pod názvem Sukdol  se obec uvádí poprvé v době Jana Lucemburského.

1405-1415
Tvrz u sukdolského dvora

Zmínka o majiteli tvrze—Zdeněk z Chýně.
Doba trvání tvrze není známa.

1421-1429
Dvůr zabírají Pražané (1421-1429).

V roce 1420 král Zikmund napadá Prahu. Je poražen.
Vztek si vylévá na okolí, včetně Sukdola. Následuje vypalování, drancování. Pražané osvobozují Sukdol.

1429
Klášter panen benediktinek u s. Jiří na Hradčanech i přes svou snahu Sukdol již nikdy nedostal zpět.
Tak Sukdol přišel o svou klášterní vrchnost.

Císař Zikmund dává statek Janu Keruňkovi Jednookému z Lomu.

Další dílčí informace

1490-1505 a 1541-1545
Majitelé Václav Budovec z Budova a dále jeho rod.  

1557
Majitel dvora Ctibor Sluzský z Chlumu.
Vzniká renezanční jádro dnešního dvora, valené, stlačené klenby.
V patře se z tohoto jádra zachoval úsek zdiva s grafity.

Před třicetiletou válkou byl dvůr tvořen samostatnou obytnou částí tvaru U.
Západní křídlo zabíral zřejmě už pivovar. Ten je ale spolehlivě doložen od roku 1648.

1648
Vypálení dvora Švédy.  

1652-1675
Poté statek kupuje kancléř Jakub Roden z Hirsenau a pronajímá ho Danielu Oriesovi.
Ories statek velmi zvelebil. Zvětšeno jižní křídlo a pivovar rozšířen do severního křídla.

1679-1932
Dvůr přechází do majetku benediktinského kláštera v Emauzích.
Sukdol vlastní opět klášterní vrchnost.

1679—v této době je zde 11 stálých zaměstnanců, bydlících ve dvoře.
5 koní, 30 ks hovězího dobytka, 276 ovcí, 58 prasat.
Zámeček je obyvatelný. V přízemí se provozuje menší pivovar.

Dvůr spravuje správce, jeho zástupce je šafář.
    V polovině 18.století je zde správcem Krištov Singer.
    V letech 1737-1777 je zde šafářem Jan Zela.
    Potom je šafářem Václav Kloužek.

Pečetidla, která používal dvůr pod držením benediktinů.
Z archivu kláštera v Emauzích.
Použito z výstavy O suchdolské kapličce (duben-květen 2017).

1781
Dvůr postižen velkou průtrží mračen.
Voda podemlela zeď okolo dvora a v parku zámečku vytvořila velké jezero.
Zde se utopily dvě děvčátka rodin bydlících ve dvoře.
Do zdi byla zasazena deska s popisem události. Při opravě zdi byla ale poškozena.

1815-1819
Ve dvoře žil opat emauzského kláštera Leopold Žalda.
Byla pro něho zřízena v zámečku domácí kaple.
Byl pohřben na místním hřbitově (u kapličky) v roce 1819.

1822
Vypukl velký požár. Shořel veškerý nábytek a uhořely dvě správcovy dcery.

1822-1824
Zámeček opraven. Nad střechou vystavěna malá zvonička.
Autorem této klasicistní přestavby byl arch. Karel Pollak (1778-1850).

    V této době byl šafářem Matěj Hálek (majitel č.p.4).

1830-1846
Nájemcem Jan Napravil. Ten jej zvelebuje.
   Zřizuje dva obchody, druhou hospodu ve Dvorské ulici.
   Nechal postavit zvoničku.

1846-1866
Jako majitel zde správcuje opět klášter benediktinů v Emauzích.
   V letech 1846-1859 dosazen jako správce Antonín Quadrát.
   V roce 1859-1863 dosazen jako správce Leopold Čížek (1859-1863 starostou).
   V letech 1863-1866 dosazen jako správce Jan Dubec.
   V roce 1863 zrušen pivovar.

1866-1896
Nájemcem rodina Brandejsů.
1866-1874 Vilém Brandejs
1874-1896 Alexandr Brandejs

Statek pozvedl na nebývalou úroveň. Velké přestavby, v patře vzniká sýpka, upraveno severní křídlo.
V roce 1890 zřizuje vlastní kovárnu. 
Byl ctitelem umění.

1896-1909
Nájemce Josef Hanousek.

1910-1915
Nájemce Alois Kolínský. Zemřel v roce 1915.

1920-1923
Nájemce Alois Kolínský ml. Ten nebyl dobrým hospodářem. Najal ruské zajatce.
Zkrachoval a musel odejít. Pracoval potom jako úředník a žil v Roztokách.

Přenechal vedení statku svému správci Emilu Diamantovi (místní obchodník).

1923-1935
Nájemce Jan Lacina.
Opravil všechny budovy. Počínal si ale bezohledně, ve velkém těžil kámen z Kozích hřbetů. Musel být zastaven.

1932
Benediktini směnili suchdolský statek s rodinou Součků, ale jejich dispoziční právo bylo omezeno Občanskou záložnou.

1932-1939
Majitel Václav Souček.
Mochovský velkovýrobce likérů a kořalek. Prodává pozemky staviteli A. Vavroušovi. Ten zahajuje výstavbu Výhled.

11.10.1933 – Požár dvou stodol plných obilím.

1935-1939
Nájemce Karel Werba. Byl to Němec. Před květnovou revolucí utekl.

1939-1941
Majitel Občanská záložna v Poděbradech.

1941-1945
Majitel Pražská obec.

1945-1968
Majitel Státní statek Lichoceves. Budovy chátrají.

1968-dosud
Majitel hlavní město Praha.
   1968-1994 Operativní správce VŠZ, školní statek Lány
   Od 1995 Nájemcem Česká zemědělská univerzita.

Od roku 1978 statek patří mezi kulturní památky.

---

---

ZDROJE:
Převzato z www.historiesuchdola.cz

---

Zpracoval: J. Jánský, aktualizace 4/2023